Severní hranici areálu Reepschläger-Gelände tvořil pozemek Pesthofu, který byl v roce 1606 z bezpečnostních důvodů přestěhován z hustě zastavěného města. Nacházel se zde nejen v dostatečné vzdálenosti od Hamburg, ale byl tu také dostatek místa pro rozsáhlé zahrady, zeleninové záhony, ovocné sady a pastviny, takže se nemocnice mohla sama zásobovat. K dispozici byla vlastní pekárna, stáje pro dobytek, sklady zásob a lékárna. Od roku 1758 měl Pesthof dokonce vlastní vodovod pro přívod čerstvé vody se zásobníkem – a také vlastní kapli, aby se bohoslužby již nemusely konat na vydlážděném centrálním prostranství před hlavní budovou.
Zařízení sloužilo zároveň jako nemocnice, chudobinec i ubytovna pro staré a zdravotně postižené osoby, přičemž každá skupina měla vlastní sál, případně, pokud na to měla finanční prostředky, vlastní malý pokoj. Strava byla dobrá: na jídelníčku se pravidelně objevovalo ovoce, zelenina a dokonce i maso, k tomu se podávalo ředěné pivo.
V Krankenhofu, jak se Pesthof od 18. století nazýval, bylo pečováno přibližně o 900 lidí a/nebo zde bydleli, včetně personálu: „správce stravy“, který byl zároveň ranhojičem a jehož manželka dohlížela na výdej potravin i na péči o nemocné. Dále zde působil učitel, pekař a posel, který vyřizoval pochůzky mimo areál, protože: Pesthof nebylo možné bez dalšího ani opustit, ani do něj vstoupit. Zajišťoval to strážný a vlastní brána Pesthofu, která se zamykala ve stejnou dobu jako Millerntor.
V roce 1814 Francouzi nemocnici vypálili. V roce 1843 byla jihozápadní část bývalého areálu Pesthofu zastavěna (bývalou) Israelitisches Krankenhaus (viz také stanoviště 4), v jehož budově se dnes nachází Jobcenter.
K Israelitisches Krankenhaus viz také: https://www.dasjuedischehamburg.de/inhalt/israelitisches-krankenhaus)